Chřadnoucí městské stromy, které ohrožuje současné sucho, v Kladně zachraňují za pomoci netradičních zavlažovacích vaků. K nejpostiženějším stromům je v úterý 30. července začali na třídě ČSA usazovat pracovníci magistrátu a vodáren. Z bytelných pytlů voda odtéká hluboko ke kořenům dlouhé hodiny.

Většinu stromů v ulicích Kladna viditelně sužuje současné sucho. Město proto ve spolupráci se společnostmi Středočeské vodárny a Vodárny Kladno-Mělník (VKM) sáhlo kvůli jejich záchraně po neobvyklém prostředku, a to zavlažovacích vacích. Pracovníci vodáren a Odboru životního prostředí kladenského magistrátu tak v úterý obepnuli kmeny u prvních nejvíce prosychajících stromů v parku naproti Oblastní nemocnici Kladno prvními. Celkově mají k dispozici 60 zavlažovacích pytlů.

„Když zalijete strom běžnou zálivkou z hadice, voda se částečně rozlije i po okolí a nedostane se všechna hlouběji pod zem ke kořenům. Mladé stromky do tří let mají kořeny ještě blízko povrchu, staré dřeviny už zase dokáží hluboko v zemi čerpat z podzemní vody. Nejvíce jsou tak suchem ohroženy stromy staré 5 až 10 let. Právě k těm jsme se rozhodli vaky umístit,“ říká primátor města Kladna Dan Jiránek, do jehož kompetence životní prostředí ve městě spadá.

Do jednoho vaku se vejde téměř 65 litrů vody, ta z něj k patě stromu pomalu odtéká asi devět hodin. „Stromy nepotřebují zalévat často, ale zato vydatně. Z vaků se veškerá vláha dostane do půdy přímo u stromu až ke kořenům, postupně se provlhčí celý půdní sloupec pod dřevinou. Voda, kterou budeme v pytlích pravidelně doplňovat, je tak využita efektivně,“ dodává vedoucí Odboru životního prostředí kladenského magistrátu Radovan Víta.

Šest desítek vaků daroval Kladnu provozovatel a majitel vodohospodářské infrastruktury, tedy společnosti Středočeské vodárny a VKM. „Jde o odolné plastové vaky, které lze instalovat k patě stromu jednotlivě, ve dvojici či trojici. Dva zavlažovací vaky pak dokáží obepnout kmen o průměru až 20 centimetrů. Pro vzrostlé stromy je možné použít i jako samostatně stojící řešení. Instalace vaku ke stromu zabere vteřiny, naplnění trvá zhruba tři minuty a kapková závlaha zalije strom přímo ke kořenům při menší spotřebě vody,“ vysvětluje Jakub Hanzl, generální ředitel společnosti Středočeské vodárny a dodává: „V zahraničí závlahové vaky používají už běžně tři desítky let. Ve švédském Stockholmu je například nechávají u stovek stromů po celou sezónu. Pro naplnění vaků se nepoužívá pitná voda, ale voda z přírodních pramenů nebo dešťovka.“

Kladno unikátní vaky s vodou použilo jako nástroj proti suchu poprvé, zkušenosti už s nimi mají i jiná česká města, jako jsou Praha, Olomouc, Otrokovice, Zlín, Karlovy Vary nebo Frýdek-Místek. V dalších dnech a týdnech se zavlažovací pytle objeví v Kladně nejen v parku naproti nemocnici. „Nyní tipujeme další stromy po městě, které by pomoc zavlažovacích vaků také potřebovaly a tlumoky dle potřeby doplňovat na nová místa,“ informuje Radovan Víta.

Proti suchu mozaiky, louky i trvalky

Kladno bojuje proti ničivým dopadům sucha na městskou zeleň například i mozaikovým sekáním. „Dle doporučení Ministerstva životního prostředí jsme od června omezili sekání ve městě. Delší travní porost lépe drží vláhu v půdě, má příznivý vliv i na mikroklima a biodiverzitu ve městě. Zároveň se však ukázalo, že nevyhovuje mnohým obyvatelům, kteří se například obávají častějšího přenosu klíšťat během procházek. Proto jsme začali užívat takzvanou mozaikovou metodu, která vytváří na travnaté ploše ostrůvky vzrostlé trávy, kolem nich je porost posekaný a dá se komfortně procházet. Takové řešení je pro obyvatele příjemnější,“ vysvětluje primátor Jiránek a dodává: „Mozaiky už se tak objevily například v oblastech Sítná I a Sítna II nebo na svahu Na Panské.“ V lokalitách, kde to bude z hlediska pohybu a komfortu obyvatel vhodné, plánuje Kladno rozšiřovat městské louky, jež se budou sekat pouze dvakrát ročně. Půjde například o park Lesík, Ostrovecké údolí či o části některých rozlehlých trávníků na sídlištích. „Nyní také pracujeme na ozelenění kruhových objezdů a pásů zeleně v krajem rekonstruované ulici Milady Horákové. Vybrali jsme pro osázení směs trvalek, které kvetou celý rok a především dobře snášejí sucho,“ poznamenal Radovan Víta.

Kladenský vodojem se prvním návštěvníkům otevře už v druhé polovině letošního roku. V ranním vysílání Seznam TV to uvedl technický ředitel Veolia Česká republika Bohdan Soukup.

Prostřednictvím tří živých vstupů Seznam TV mohli lidé poprvé spatřit unikátní interiéry rekonstruovaného vodojemu. Bohdan Soukup představil nejprve ojedinělou historii stavby. „Vodojem byl postaven v roce 1933 městem Kladno pro zásobování nedalekých domů. Tvořila jej nýtovaná nádrž na osmi ocelových nohách, které byly obezděny cihlami,“ popsal ředitel Soukup a doplnil, že poté, co v Kladně vyrostly výškové domy, vodojem přestal plnit svoji funkci a v osmdesátých letech pak byl uzavřen úplně. Stál pak několik desetiletí nevyužitý a nyní prochází přeměnou na vysoce moderní pracoviště i výukové centrum pro návštěvníky. „Veřejnost se zde bude moci seznámit s příběhem vody. Tedy s tím, co se děje, než se kapka vody dostane z přehrady až do vodovodního kohoutku. A pak také s tím, co vše se musí stát, aby se pak ta špinavá kapka mohla vrátit vyčištěná zpět do přírody, do řeky,“ uzavřel Bohdan Soukup.

Televizní kamery se poprvé dostaly i do míst, kde vyrůstají dispečinky. „Místnost, odkud budeme spravovat infrastrukturu, která zásobuje vodou přes 290 tisíc lidí okresů Kladno, Mělník, Praha-východ, Praha-západ a Rakovník. Dispečink bude fungovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a 365 dní v roce. Kromě toho, že bude kontrolovat bezchybný chod všech našich zařízení, bude vybaven i na zvládání různých krizových situací, jako jsou třeba povodně nebo sucho,“ vysvětlil divákům SeznamTV Bohdan Soukup a uvedl televizní štáb do prostor budoucího hi-tech dispečinku kybernetické bezpečnosti. Ten nemá obdoby nejen v České republice, ale v celém regionu střední a východní Evropy. „Vodohospodářská infrastruktura, kterou spravuje Veolia, bude z tohoto místa ohlídána tak, aby naše infrastruktura nebyla paralyzována činností lidí, kteří se snaží v kybernetickém prostoru škodit, nebo dokonce vydírat,“ naznačil účel pracoviště Soukup a k územní působnosti dispečinku dodal: „Ze začátku pro Českou republiku, do budoucna bychom odtud chtěli sledovat a čelit kybernetickým útokům v celé střední a východní Evropě.“ Na přímou otázku redaktora připustil, že i vodárenská zařízení mohou být terčem kyberútoků. „Tyto útoky se vyskytují, a to nejen v zahraničí. Podobný útok byl zaznamenán i v České republice, i když ne proti zařízení Veolia. Byl napaden vodohospodářský dispečink, zašifrována data a daný provozovatel musel zaplatit výkupné. Pokud mám správné informace, část těch jejich dat se již nikdy nepodařilo obnovit.“

V poslední části vysílání pak diváci viděli velkou kruhovou místnost ve vrcholku věže. Ta bude sloužit jako muzeum biodiverzity, které lidem přiblíží život ve vodách i vodu jako nezbytnou podmínku života. Zároveň zde vzniká zasedací místnost se skvělou vyhlídkou. „Celé České středohoří a když je dobrá viditelnost tak i pohraniční Krušné hory, Ještěd a za dobrých podmínek i Krkonoše,“ popsal rozhled Bohdan Soukup. Živé vstupy z Kladenského vodojemu uzavřela informace o umístění časové schránky. „Do špičky věže jsme ukryli časovou schránku, ve které je mimo jiné i dres nejslavnějšího kladenského rodáka Jardy Jágra, který osobně podepsal,“ uzavřel ředitel Soukup.

Rekordních 919 000 korun vynesl charitativní prodej křišťálových karaf a dalších předmětů v rámci projektu Voda pro Afriku, který organizuje vždy v předvánočním čase Nadační fond Veolia spolu se skupinou Veolia.

Symbolický šek za 9. ročník projektu předala v pátek 8. února Eva Kučerová, ředitelka komunikace a marketingu Veolia pro střední a východní Evropu a místopředsedkyně Správní rady Nadačního fondu Veolia, panu Janu Faltusovi ze společnosti Člověk v tísni, o. p. s.

„Za devět ročníků projektu Voda pro Afriku poskytl Nadační fond Veolia již více než 5,5 milionu korun na opravy a budování vodních zdrojů na etiopském venkově. Tento projekt stojí od začátku na spojení tradiční české výroby a moderního designu s pomocí. Prostřednictvím společnosti Člověk v tísni chceme pomoci lidem v zemi, kde je nezávadná voda stále velkým luxusem,“ uvedla Eva Kučerová.

„Finanční prostředky z loňského ročníku směřovaly na zprovoznění vodovodní sítě ve vesnici Banko Tatatu, v jihoetiopské zóně Gedeo. Člověk v tísni zde pomáhá zejména lidem, kteří museli kvůli etnickému napětí opustit své domovy, ale i místním komunitám,“ vysvětluje Jan Faltus, odborník na sektor vody z Člověka v tísni a dodává: „Oprava vrtu proběhla v rámci projektu financovaného evropským humanitárním fondem (ECHO) a zajistí zásobování 12 veřejných odběrných míst, ze kterých čerpá vodu 7 000 lidí. Obec Banko Tatatu se stala útočištěm mnoha vnitřně přesídlených osob, to znamená, že současný počet obyvatel se téměř zdvojnásobil. Od jara 2018 kvůli etnickému konfliktu muselo 960 000 lidí opustit své domovy a jsou závislí na humanitární pomoci.“

Jan Faltus dále vysvětluje, jak budou použity finanční prostředky z posledního ročníku projektu: „Rekordní výtěžek z tohoto ročníku využijeme na vybudování přípojek vodovodní sítě pro 8 zdravotních středisek v zóně Sidama, kde už jsme pomáhali v předchozích letech. Přípojky budou sloužit jako spolehlivý zdroj vody jak pro personál, tak i pro pacienty, kteří byli dosud odkázáni na sběrné nádrže dešťové vody. Děkujeme všem, kteří se do letošního ročníku jakkoli zapojili.“

V devátém ročníku benefičního prodeje si zájemci mohli zakoupit novou designovou karafu od studenta pražské UMPRUM Eduarda Seiberta, skleněné lahve na vodu v neoprenovém obalu a dřevěné brože s motivem lva.

Balení a přípravu distribuce zboží zajistila opět pražská nezisková organizace POHODA a její klienti využívající služeb denního stacionáře. Finanční dar ve výši 60 tisíc korun za odvedenou práci využije POHODA na zajištění provozu denního stacionáře v letošním roce.

Prodej zboží pokračuje do vyprodání zásob, nejdéle však do konce března 2019 prostřednictvím nadačního e-shopu a v kavárnách ve Florentinu a v galerii Langhans.

Věříme, že největší smysl má pomáhat lidem v nouzi právě na místě, kde žijí. Voda je základem života, ale také příčinou řady nepokojů. Společně můžeme přispět k tomu, aby náš svět byl lepší místo pro život.

Veřejná sbírka Nadačního fondu Veolia k projektu Voda pro Afriku:

č.ú. 115- 3289210247/0100, Komerční banka

Veřejná sbírka je konána na základě osvědčení Magistrátu hl. města Prahy vydaného pod sp. zn. S_MHMP/1719079/2016.

Kde jsme od roku 2010 pomohli? Podívejte se do mapy

Kladenský rozdělovský vodojem sloužil dlouhá léta, byl odstaven v roce 1997 a nahrazen vodojemem novým. Od 30. let minulého století je jednou z nepřehlédnutelných dominant města. Výška věže je 42 metrů a nosný základ tvoří vnitřní mohutná ocelová konstrukce. V současné době prochází náročnou rekonstrukcí, která pečlivě dbá na co největší zachování původního vzhledu, ale přitom se do ní musí umístit mnoho moderních prvků a technologií.

Na první pohled má nový vodojem již jasné kontury, ochranný cihlový tubus s prosklenou horní částí, lemovanou stínícími lamelami a ukončenou měděnou střechou, ale co ukrývá uvnitř? Na prohlídku interiéru po nových patrech unikátní stavby jsme se vypravili s technickým ředitelem Středočeských vodáren panem Bohdanem Soukupem.

Opatřeni výstražnou vestou a ochranou helmou vcházíme původním monumentálním vstupním terasovým portálem do nové stavby. Přicházíme do vstupní haly věže. Výtah, který bude jezdit až do pátého patra, technici ještě dolaďují. Tak tedy pěkně po svých stoupáme po bezpečnostním schodišti vzhůru. V prvním patře se nachází technické zázemí a vzduchotechnika. V druhém patře bude serverovna. Ve třetím patře pak najdou své zázemí dispečeři, nebudou zde chybět ani šatny se sociálním zázemím a kuchyňkou.

Čtvrté patro

Přicházíme do čtvrtého patra. „Zde bude moderní dispečink Středočeských vodáren, a.s., odkud bude řízena vodohospodářská infrastruktura Kladenska a Mělnicka. To znamená dodávku vody zhruba pro 290 tisíc obyvatel a odkanalizování a čištění odpadních vod pro 180 tisíc obyvatel. Dispečink bude umět zvládat krizové situace, dokonce i katastrofy. Dále zde bude záložní dispečink, tzv. disaster recovery pro případ havárie nebo napadení dispečinku některé ze společností skupiny Veolia. Důležitou součástí je centrum kybernetické bezpečnosti, které bude dohlížet na zabezpečení IT infrastruktury skupiny Veolia. Najdeme zde také kancelář vedoucího dispečinku a malou zasedací místnost,“ říká Soukup.

Páté patro

Tyto prostory budou určeny veřejnosti, dostupné komfortně výtahem. V této části najdete expozici centra biodiversity a předváděcí centrum pro skupinu Veolia. Prostor poslouží pro výukové a vzdělávací programy určené široké veřejnosti. „Za pomocí celé řady smart technologií, inteligentních monitorů a projekcí zde budeme informovat o tom, co obnáší technologie výroby vody a odkanalizování. Kolik práce a úsilí stojí, než se kapka vody z přehrady dostane potrubím až do kohoutku našich domácností a jak náročné je znečištěnou kapku, která zmizí kamsi v odpadu, znovu vyčisti a vrátit ji zpátky do přírody a řeky,“ popisuje ředitel Bohdan Soukup.

Šesté patro

V šestém patře najdeme další prostor přístupný veřejnosti. Na tomto patře bude exkluzivní zasedací místnost a zároveň unikátní 360 stupňová vyhlídková plošina osazená informačními tablety. Do šestého patra stoupáme po obloukovém schodišti z pátého patra a přicházíme do vrcholu věže. Je zde opravdu krásný panoramatický výhled na celé České středohoří. Za dobré viditelnosti dohlédneme až na Ještěd, Ralsko, Bezděz, Milešovku…

„Stavba, jejíž základem je kruhový půdorys probíhá v termínu a bez závažných komplikací. V současné době dokončujeme stavební část, máme položenou veškerou kabeláž, umístěné rozvaděče elektřiny a věž máme zálohovanou na dieselagregát. Nejtěžší část máme za sebou. Začíná se montovat nábytek a vnitřní vestavby, začínají se instalovat technologie, probíhá montáž počítačových sítí a komponentů expozice pro veřejnost. Předpokládáme, že stavba bude dokončena a slavnostně otevřena v červnu letošního roku. Těšíme se hlavně na zájem veřejnosti, které budeme vysvětlovat taje technologie výroby vody a spojení vody s přírodou,“ dodává Soukup.

Zdroj: https://kladensky.denik.cz/zpravy_region/vodojem-se-meni-na-veolia-smart-control-tower-20190219.html

Stavba nové podoby Kladenského vodojemu pokračuje podle předem naplánovaného harmonogramu. O detailech a jednotlivých etapách rekonstrukce mluví v našem rozhovoru Bohdan Soukup, technický ředitel Středočeských vodáren a.s.

Kladenský rozdělovský vodojem je od 30. let minulého století jednou z dominant města.
Co vás přivedlo k myšlence rekonstruovat zařízení, které svému původnímu účelu už dávno neslouží? 

Starý vodojem Kladno-Rozdělov přestal svému účelu sloužit na konci 80-tých let minulého století a od té doby nebyl nijak využíván. Chtěli jsme této zajímavé stavbě, která tvoří jednu z dominant Rozdělova, vdechnout nový význam a otevřít jej pro veřejnost.

K jakému účelu bude po rekonstrukci vodojem využíván? 

Rekonstruovaný vodojem bude sloužit jako multifunkční centrum, kde bude umístěna celá řada smart technologií. Bude zde moderní vodárenský dispečink Středočeských vodáren, a.s., který bude řídit vodohospodářskou infrastrukturu Kladenska a Mělnicka, bude umět zvládat i krizové situace jako jsou povodně a sucho. Dále zde bude záložní dispečink, tzv. disaster recovery, pro případ havárie nebo napadení dispečinku některé ze společností skupiny Veolia, centrum kybernetické bezpečnosti, které bude dohlížet na zabezpečení IT infrastruktury skupiny Veolia a konečně centrum biodiverzity, které bude přístupné veřejnosti a budou zde probíhat výukové a vzdělávací programy týkající se ochrany životního prostředí, biodiverzity a výroby vody. Úplně na vrcholu věže bude exkluzivní zasedací místnost s výhledem na panorama celých severních Čech a pohraničních hor.

Jaké prostředky už byly na rekonstrukci vynaloženy a s jakou částkou se ještě počítá?

Celý rozpočet stavby je 100 mil. Kč a je nutno říci, že je to částka limitní, která nesmí být překročena. V této částce jsou zahrnuty stavební práce, vybavení, IT technika, promítací technika a menší úprava okolí vodojemu.

 O jak náročnou rekonstrukci se jedná? 

 Jedná se o poměrně náročnou akci, naším cílem bylo zachovat co nejvíce původní podobu stavby, ale přitom do ní umístit všechny moderní prvky. Celá střední část vodojemu, kde byla nádrž na uskladnění vody, byla přestavěna zcela znovu, byly zde umístěny nejnovější technologie, bylo třeba natáhnout desítky kilometrů nových kabelů, připojit stavbu na sítě, které dříve nebyly potřebné a to vše na omezeném kruhovém půdorysu, který přináší značná specifika.

 Provázejí rekonstrukci vodojemu nějaké komplikace? 

Neřekl bych přímo komplikace, nicméně technicky nejnáročnějším momentem bylo sundavání nádrže na vodu, která měla objem 800m3 a i s pracovním ochozem vážila 60tun. Na tuto akci musel přijet jeřáb, který se v ČR vyskytuje pouze ve dvou exemplářích, museli jsme počkat na bezvětří a poté nádrž sundat na zem. Ještě předtím byla sejmuta vrchní část stavby, „čepička“, která zakrývala tuto nádrž. Tuto „čepičku“ jsme zrekonstruovali a poté znovu nasadili na vrchol věže. I to byla velice unikátní operace, protože bylo nutné nasadit „čepičku“ na vrchol věže s milimetrovou přesností.

 Jaké jsou reakce a názory na rekonstrukci z řad kladenských občanů? 

Pokud je mi známo, reakce jsou vesměs pozitivní. Pro rekonstruovaný vodojem jsme zřídili webové stránky, kde lze sledovat průběh výstavby, je zde uvedeno i hodně zajímavých dat z minulosti a z budoucnosti vodojemu. Zatím máme řadu příznivých ohlasů, veřejnost vnímá kladně zejména fakt, že vodojem neztratí svou tvář.

Kdy bude projekt vodojemu zdárně dokončen? 

Na konci letošního roku bude hotová stavba jako taková, poté ji začneme vybavovat nábytkem, IT technikou a začneme techniku oživovat. To bude samo o sobě také poměrně složité, budou použity i nové, zcela unikátní prvky. Slavnostní otevření celé stavby očekáváme ve druhém čtvrtletí roku 2019.

Plány a vize s dokončením vodojemu do budoucna? 

Do budoucna se zejména těšíme na zájem veřejnosti, které budeme vysvětlovat taje technologie výroby vody a spojení vody s přírodou.